Slaninu nemusíte kupovat. Vyrobte si ji sami doma a budete přesně vědět, jaké suroviny jste použili
Máte rádi slaninu, ale chcete mít přesnou představu, jak vznikala a co bylo na její výrobu použito? Pak není lepší volba než koupit bůček a pustit se do výroby vlastními silami. Není to vůbec těžké a výsledek vás jistě překvapí…
Slanina je v podstatě solené nebo vyuzené vepřové sádlo. Na její výrobu se proto používá vepřový bok, ale i kýta nebo hřbet. Částí výroby, kterou nelze obejít, je naložení hlavní suroviny na několik dnů do soli. Následuje většinou ještě pobyt v udírně, ale není to nutné. Pokud použijeme surovinu, která kromě sádla obsahuje i maso, získáme anglickou slaninu. A to i v domácích podmínkách.
Co budeme potřebovat?
Na domácí slaninu si musíme koupit kvalitní kus vepřového - nejlépe boku. K tomu budeme potřebovat na každý kilogram nakládaného masa 250 gramů hrubozrnné soli, stejné množství krystalového cukru a trošku pepře. Pokud bychom použili uzenou sůl, kterou je také možné koupit, bude mít slanina navíc “opravdovou” uzenou příchuť. Není to ale bezpodmínečně nutné.
Obalovat a obalovat
Ze soli, cukru a pepře uděláme dobře pomíchanou směs a připravený kousek bůčku v ní dokonale obalíme. Snažíme se, aby na něm zůstalo opravdu maximum materiálu. Potom jej vložíme do krabičky a do lednice. Zbylou směs si uchováme pro další dny. Stejný postup totiž budeme opakovat po následujících pět dnů. Maso vždy jednou denně vyjmeme z lednice, z krabičky je nutné vylít vodu, která se z masa při jeho vysychání uvolnila, obal důkladně vysušíme a vrátíme do něj maso, které jsme znovu pečlivě obalili ve sladko-slané směsi. Tento postup opakujeme celkem minimálně pět dní, než přijde čas na další krok.
Do chladu s ním
Po pěti dnech budoucí slaninu zbavte krusty pečlivým opláchnutím ve vodě. Chuti je v ní už hodně a měla by také být poměrně pevná. Následovat bude dalších minimálně pět dní, kdy bude slanina vysychat. I když v ní už moc vody zbývat nebude, ani tento krok nemůžeme přeskočit. Bůček nyní můžeme zavěsit do špajzu nebo chladného sklepa, teplota v dané místnosti by přitom neměla překračovat 15 °C. Pokud žádné takové prostory nemáme k dispozici - například v bytovce - není nemožné využít k sušení slaniny znovu lednici, jen je třeba maso položit na nějaký rošt, který zajistí proudění vzduchu kolem celého kusu.
Hotovo - bylo to jednoduché
Celkem po deseti dnech tedy můžeme slaninu považovat za hotovou a nezbývá nám nic jiného než ji ochutnat. A věřte, že pokud si nedáte pozor, bude rodina ochutnávat tak dlouho, až zbyde jen opravdu malý kousek. A vy budete vědět, jak a z čeho byla tato pochoutka vyrobena…
KAM DÁL: Poruchy paměti, komunikace či deprese: Muzikoterapie pomáhá napravovat stavy, za které může stres
