Blackouty a rozvrat naší civilizace. Ekonom vysvětluje, kam až mohou dojít sankce vůči Rusku

Severoatlantická aliance dostala od Ruska seznam požadavků. Podle expertů nic překvapivého, Vladimir Putin touží po obnovení vlivu bývalého Sovětského svazu. „Tendence k tomuto kroku byly zřetelné, jen jsme to nechtěli vidět,“ řekl Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý.

Podle něj není větší ozbrojený konflikt příliš pravděpodobný, ale jakákoli chyba na jedné či druhé straně může katastrofu odstartovat. „V požadavcích, které Putin vznesl na adresu NATO, je jich řada přehnaných. Pro něj je zásadní zastavit rozšiřování NATO na východ a rozmisťování prostředků americké protiraketové obrany.“

Srovnání se situací USA vs. SSSR

Pravděpodobnější tak je válka ekonomická. Ta může "bolet" jak Rusko, tak Evropskou unii. Českou republiku nevyjímaje. „Ekonomické sankce dopadají negativně na ruské hospodářství. Zároveň mají negativní vliv i na hospodářství Evropské unie. Vzhledem k tomu, že ruská ekonomika je výrazně menší než ekonomika Evropské unie, můžeme říct, že sankce ve svých počátcích více poškodí Rusko než Evropské unii,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček.

Podle něj to lze přirovnat k situaci, kdy Spojené státy "uzbrojily" SSSR až k rozpadu. „Zatímco si totiž Spojené státy mohly dovolit vysoké výdaje na zbrojení, SSSR již nedokázal držet tempo nastolené Američany. Vysoké výdaje na zbrojení tak vedly ke zhoršení ekonomické situace v SSSR, což prokázalo nefunkčnost centrálního plánování a vedlo k rozpadu tehdejšího uspořádání.“

Nejdrsnější ekonomickou sankci nedoporučuji

Evropská unie postupně zavádí proti Rusku sankce od března 2014 v reakci na anexi Krymu. Jde o sankce diplomatické, jako například zrušení summitu EU - Rusko, členské státy se pak rozhodly nepořádat pravidelná dvoustranná setkání. Došlo i na omezení pohybu některých ruských občanů či zdražení jejich majetku i na omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem. Příšly i hospodářské sankce (například zabránění přístupu na primární a sekundární kapitálové trhy EU, zákaz vývozu a dovozu zbraní, zamezení přístupu Ruska k některým citlivým technologiím apod.). 

„Zřejmě nejdrsnější ekonomickou sankcí vůči Rusku by bylo úplné odstřižení od mezinárodního platebního systému včetně financování ruského dluhu. Toto opatření by však výrazně vyostřilo vzájemné vztahy, takže jeho uplatnění nedoporučuji. Myslím, že bychom se měli pokusit najít řešení přijatelná pro všechny strany bez nutnosti uchylovat se k radikálním krokům,“ myslí si Křeček. Prakticky stejné přání vyslovil před několika dny pro CNN l i americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Ztráta dlouho budovaného trhu

Uvalení dalších sankcí na Rusko by mělo dopad i na Českou republiku. „Rusko je pro tuzemskou ekonomiku důležité z hlediska exportu,“ potvrzuje Křeček. Mnohé české společnosti by se tak dostaly do problémů, protože by hrozila ztráta dlouhodobě budovaného trhu. „Jejich místo by pak s největší pravděpodobností zaplnily asijské společnosti, což by bylo z hospodářského hlediska nepříjemné.“

Rusko by také mohlo z dlouhodobějšího pohledu omezit dodávky klíčových surovin, což by byla katastrofa pro naši energetiku. „Musíme si totiž uvědomit asymetrické dopady, které by tato situace vyvolala. Zatímco Rusko by přišlo jen o zdroj svých příjmů. Evropská unie by se v krajním případě mohla dostat až do situace blackoutu, což by mohlo vyústit v rozvrat naší civilizace,“ doplnil ekonom.

KAM DÁL: Přímá volba prezidenta je pro Čechy zlo, nebo dobro? Kdo je vhodným kandidátem? Babiš nebo třeba Dominik Hašek?