Lidé si vůbec nedokáží představit, co se na ně žene. Vláda vysílá signály a životní úroveň klesá
Premiér Petr Fiala často hovoří o tom, že vláda k občanům České republiky "vysílá signály". Zatím nejsou vůbec jednoznačné. Kabinet nevyčerpal zdaleka všechny možnosti, jak ulevit v době všeobecného zdražování a stále rostoucí inflace. Životní úroveň lidí klesá, peníze ztrácejí hodnotu. Na co tedy vláda čeká? Ekonomové se shodují na tom, že rozhodně nejsme v krizi, dokonce ani v ekonomické recesi. Zřejmě bude hůř. Je tedy správné nechat si v záloze nástroje, které ekonomice pomohou?
Průměrná míra inflace za rok 2021 činila 3,8 % a byla tak nejvyšší od roku 2008. Už prosinec (6,6 %) však ukázal, že zřejmě bude hůř. To se bohužel potvrdilo. Letošní únor už jsme byli na 11,1 %, inflace za březen vyskočila meziročně na 12,7 %. Prakticky všude kolem sebe vidíme zdražování, které pravděpodobně jen tak neskončí.
Krize? Tak to určitě ne
Celá řada lidí tak nějak automaticky hovoří o krizi. „Ekonomická krize podle definice nastává, když hrubý domácí produkt klesá nejméně čtyři čtvrtletí. V takové situaci pochopitelně nejsme. Dokonce nejsme ani v situaci ekonomické recese, kdy by HDP muselo klesat alespoň dvě čtvrtletí,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Odborník doplňuje, že se nyní nacházíme v situaci pádivé inflace a hrozí, že přejdeme do situace stagflace. „Na současné situaci je nepříjemné, že inflace roste rychleji než příjmy mnohých domácností, což vede k poklesu životní úrovně.“
Neumíme si představit, co přijde
Březnovou inflací růst cen nekončí. Dana Večeřová z Potravinářské komory, která zastává 90 % českého trhu, pro Seznam Zprávy uvedla, že velké zdražování se teprve chystá, přijde v následujících týdnech a připlatíme si zhruba třetinu současné ceny zboží. „Otázka nestojí, co se na nás hrne, ale co si myslíme, že se na nás hrne, a zda si to alespoň rámcově dokážeme představit. Podle mě ne,“ uvažuje pro Čtidoma.cz ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.
Připomíná, že už zhruba v polovině covidové krize mnozí západoevropští konzervativní ekonomové predikovali, že se Evropa musí připravit na dlouhodobé změny. „Politici je okřikovali. Nyní, když čelíme prvním důsledkům ukrajinské krize, začínají jim potichu a nenápadně naslouchat. Je tedy nyní krize? V poměru k situaci přede dvěma roky určitě. Ceny energie vyletěly o stovky procent a nikdo neví, kde se zastaví.“
Zrušit vazby na burzu v Lipsku?
Inflace v České republice rychle roste, máme jedny z nejvyšších cen energií na světě v poměru ke kupní síle. „Přesto vláda České republiky ani rámcově neuvažuje o zrušení vazeb na burzu v Lipsku, kde se ceny energií dlouhodobě deformují,“ kroutí hlavou Pilíšek.
S tím ale nesouhlasí Štěpán Křeček: „Pro Českou republiku je klíčové, abychom byli na společném evropském trhu. Z něj si samozřejmě nemůžeme vybírat jen části, které se nám hodí. Musíme tedy respektovat i společný trh v oblasti energetiky. Úkolem české politiky by mělo být minimalizování negativních dopadů, které z toho pro nás vyplývají.“
Mrazivá a bolestná pravda
Roman Pilíšek však poukazuje na kroky vlády, které podle něj nejsou zcela jasné a srozumitelné. „Vláda vysílá k lidem signály, že je starosti obyčejných občanů nezajímají. Tato mrazivá a bolestná pravda je ale svým způsobem pro lidi velmi očistná. Snímá jim z očí klapky a nutí je přemýšlet, jak se s nastalou situací vypořádat v rámci svého nejbližšího okolí. Začínají se pídit po odpovědích na otázky, na které jim nikdo nechce odpovědět. Začínají více komunikovat se svým okolím, vyměňují si praktické informace a pomáhají jeden druhému.“
Ekonom naráží na to, že vždycky, když byly problémy, lidé se semkli. „Energetická krize se totiž velmi rychle přenese do ekonomiky, zemědělství a hlavně výrobního průmyslu, který bude muset buďto razantně zdražit, nebo ukončit výrobu. Teprve potom uvidíme skutečný dopad krize jako takové.“
KAM DÁL: Nakupování zásob se vyplatí jen někdy. Ekonom Pilíšek vysvětluje, zda je teď ta správná doba.
