Lidé ztratili chuť pracovat. Zvykli si, že dostávají peníze za nic, říká ekonom Křeček a radí, do čeho se dnes vyplatí investovat
Inflace roste, ceny se zvyšují. Může se tuzemská ekonomika v dohledné době dostat na úroveň, na které byla před pandemií nemoci covid-19? A proč se Česká republika vzpamatovává pomaleji než například Německo, ale i další státy, kde jsou chyby? Vyplatí se dnes investovat? Probrali jsme to s hlavním ekonomem BHS Štěpánem Křečkem.
„Schodky státních rozpočtů za poslední dva roky narostly do celkové výše 787,1 miliardy korun. Děti nemohly chodit do škol rekordně dlouhou dobu, a přes to všechno zemřelo v důsledku pandemie již 36 624 lidí,“ vypočítává pro Čtidoma.cz ekonom Štěpán Křeček.
Vláda pandemii nezvládla
Reakce států na pandemii můžeme podle něj dělit do dvou hlavních kritérií. „Jde o ochranu lidských životů a celkové množství vynaložených prostředků. Naše země neobstála dobře ani v jednom z hlavních kritérií. V České republice na přepočet obyvatel zemřelo zbytečně moc lidí. Přitom naše reakce na pandemii byla dost nákladná a nasekali jsme rekordní schodky státních rozpočtů.“
To, že vláda Andreje Babiše koronavirovou krizi nezvládla, v průzkumu z poloviny roku 2021 uvedlo sedm z deseti Čechů (výsledky publikoval například server iRozhlas). „Vláda měla důvěru Poslanecké sněmovny a stejně nezvládla situaci s covidem,“ řekl pro CNN Prima News i předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Krize nás zasáhla víc, než bylo nutné
Štěpán Křeček tvrdí, že se bohužel ukázalo, že naše státní správa nefunguje dobře. „Kolem koronavirové krize vznikl chaos. Jednotlivá opatření se neustále měnila. Podpora ekonomiky byla pomalá a byrokraticky náročná.“ Neschopnost komunikovat a nepřehledná rozhodnutí vlády kritizoval například už v březnu 2020 v rozhovoru pro E15.cz zakladatel Institutu politického marketingu Karel Komínek.
I proto u nás zůstává po pandemii větší pachuť než v jiných. „Bohužel ještě nejsme na konci celé koronavirové krize, nicméně již nyní je zřejmé, že nás zasáhla více, než bylo nutné. V makroekonomických datech vidíme, že se z celé záležitosti budeme vzpamatovávat déle než jiné státy. Na základě rozhovorů s personalisty si pak troufám tvrdit, že mnozí lidé ztratili chuť k práci a zvykli si, že dostávají peníze za to, že nepracují,“ vysvětluje ekonom.
Každý by měl začít u sebe
Chování státu můžeme změnit jen těžko. Každý však může začít sám u sebe. „Myslím, že bychom měli více šetřit v rodinných rozpočtech. Například by lidé měli zavolat svým operátorům a říct jim, že chtějí lepší tarif, nebo přejdou jinam. Podobně se mohou zachovat i u dalších služeb, které odebírají.“
Omezit kouření, spotřebu alkoholu, i to je možná cesta. „Zkrátka škrtat zbytné výdaje, které by se měly nasměřovat do investic,“ trdí Křeček.
Kam investovat?
Situace na trzích a v ekonomice se však rychle mění. „To je pravda, v rámci investic bychom neměli všechna vejce strkat do jedné ošatky. Nejde o to nalézt nejlepší investici a dát do ní všechny prostředky. Takže to, co se nám jeví jako nejlepší dnes, již zítra může být průměrné či podprůměrné,“ potvrzuje hlavní ekonom BHS.
Podle něj je dobré soustředit se na sestavování odolného portfolia, které bude dobře fungovat ve všech scénářích budoucího vývoje. „Je vhodné kombinovat akcie, dluhopisy, nemovitosti, zlato, kryptoměny a další typy aktiv.“
KAM DÁL: Fialova vláda bude do ekonomiky rvát další peníze na dluh. Ekonom prozradil, co zřejmě jako jediné nezdraží.
