Mnozí mladí lidé si ani po překonání koronaviru nevytvořili protilátky. Vědci jsou překvapeni
Koronavirus je i přes své rozšíření po celém světě stále velkou neznámou. V této chvíli vědce například udivuje skutečnost, že někteří mladí lidé ani po prodělání choroby nemají žádné protilátky. Nejlépe jsou na tom naopak paradoxně senioři.
V případě nového typu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, odborníci stále nemají dostatek informací o jeho biologickém chování. Svědčí o tom stále nové a detailnější studie, které například přinesly nové informace o tvorbě protilátek u lidí, kteří nemoc prodělali, řekl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch.
Nejvíce protilátek mají senioři
„Jedna z posledních studií například ukázala, že nejvyšší protilátky mají starší jedinci, kteří prodělají těžší formu této infekce. Naopak celá řada mladých lidí a dětí může nemoc prodělat s minimálními nebo dokonce žádnými protilátkami. Je to věc, která je opravdu překvapivá. Jsou to však předběžné informace, které se budou ověřovat v dalších studiích a populacích,“ uvedl Marián Hajdúch.
Co je imunitní pas?
Právě i tyto studie mohou mít podle něj vliv na koncept takzvaného imunitního pasu, jehož otázka se objevuje poslední dny v odborných diskusích. Jde o to, že pokud má jedinec protilátky proti onemocnění, je málo pravděpodobné, že by se nakazil, a není tedy zásadní důvod, aby se na něj vztahovala další restriktivní opatření v plném rozsahu. „Imunitní pasy jsou určitě jednou z věcí, které je potřeba brát v úvahu v budoucích rozhodnutích. Nemyslím si však, že tento koncept je v případě koronaviru zralý na zavedení, i proto, že o biologickém chování patogenu nemáme dost informací,“ doplnil lékař.
Pomáhají léky na jiné choroby
Na druhou stranu máme podle ředitele ústavu v případě tohoto typu koronaviru velké štěstí. Celá řada léků, které se vyvíjely k jinému účelu, totiž ukázala ve vztahu k tomuto onemocnění významnou protivirovou aktivitu. „Je to mimořádná situace, která nám může pomoci na cestě z plošné karantény,“ doplnil přední český vědec, který je autorem více než 20 patentů protinádorových léčiv a biomarkerů.
Remdesivir proti ebole
Příkladem je remdesivir, lék, který se původně vyvíjel proti ebole. Jeho použití proti koronaviru je nyní ve fázi klinické studie. Podle Mariána Hajdúcha by tyto studie mohly poskytnout první data již na konci dubna. "V případě, že budou pozitivní, věřím, že regulační autority projednají schválení toho léčiva pro použití nesmírně rychle. Je reálné, že v horizontu několika měsíců bude k dispozici," doplnil Hajdúch.
Prozatím pro jednoho pacienta
Česká republika má podle něj velkou výhodu i v tom, že se podařilo vyjednat dvě až tři klinická místa pro testování takového léčiva, což se podařilo jen malému počtu zemí. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula nedávno oznámil, že pro případné další testování medikamentu proti koronaviru v ČR by to měly být Fakultní nemocnice Brno a v Praze Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice na Bulovce. V Česku remdesivir lékaři použili zatím pro jednoho pacienta ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
KAM DÁL: Beránek s překvapením uvnitř nebo slaná varianta. Překvapte rodinu netradičním pojetím.
