Množství jedovatých návnad na psy roste. Odborník popisuje, kde číhá největší nebezpečí a jak mazlíčkům zachránit život
Zprávy o nebezpečných návnadách, které obsahují hřebíky, špendlíky či žiletky nebo dokonce prudký jed, se objevují několikrát do roka. Jedním z čerstvých případů je nález rybí návnady, před kterým v červnu varovalo na svém webu město Říčany u Prahy. Výsledky laboratorních rozborů zde potvrdily použití extrémně nebezpečného jedu karbofuranu. Podle odborníků jsou obdobné nálezy, včetně uhynulých otrávených zvířat, hlášeny stále častěji.
Karbofuran je nervový jed, jehož působením dochází k blokování nervových vzruchů, které vede k ochrnutí dýchacího svalstva a ke smrti udušením. Je vysoce toxický nejen po pozření, ale také po inhalaci nebo při potřísnění kůže. Dle informací vedoucího odboru životního prostředí města Říčany nikdo další případ nehlásil a zřejmě nedošlo ani ke škodám na zdraví.
Věc šetří Policie ČR, podle níž není statistické vyčíslení travičství jednoduché, jelikož nejde o samostatně evidovanou statistickou položku. „V letošním roce nicméně evidujeme přibližně dvacet případů otravy zvířat, které byly kvalifikovány jako trestné činy přechovávání omamné či psychotropní látky a jedu nebo týrání zvířat, a lze konstatovat, že jsme v posledním období zaznamenali mírný nárůst těchto případů,“ uvedl Jakub Vinčálek z Policejního prezidia ČR a dodal, že nejčastěji používaným jedem je pesticid, jehož účinnou látkou je právě karbofuran.
Kde se karbofuran používá?
V Evropské unii je karbofuran od roku 2008 zakázán, nelze jej prodávat, používat ani skladovat. „V zemědělských družstvech i mezi lidmi je přesto stále značné množství zásob karbofuranu, čehož zneužívají traviči v naprosté většině případů návnad kladených v přírodě. Funguje samozřejmě také nelegální dovoz ze zemí mimo EU,“ upozorňuje psovodka Klára Hlubocká, která se v rámci České ornitologické společnosti zabývá vyhledáváním nelegálních otrávených návnad.
„Městské návnady v sobě hodně často mívají také jed na myši nebo na slimáky,“ doplňuje Klára Hlubocká s tím, že množství hlášených otrav i nalezených návnad v posledních letech výrazně stouplo, což zřejmě souvisí s širším povědomím veřejnosti o tomto problému.
Na mrtvé zvíře nikdy nesahejte
Nebezpečí jedu spočívá v plošném a neselektivním účinku, otrávit se mohou i jiná zvířata, a to i sekundárně, kdy zvíře pozře jiného živočicha, který sežral otrávenou návnadu. Nebezpečí představují návnady samozřejmě i pro člověka, hlavně pro malé děti. V případě nálezu podezřelé návnady nebo mrtvého zvířete proto na nic nesahejte a zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.
Ze statistik společnosti PetExpert, která poskytuje pojištění domácích mazlíčků, vyplývá, že jen v posledních třech měsících bylo evidováno asi 30 případů otrav. „Případů pozření cizího tělesa je ale mnohonásobně více, řešíme je téměř denně,“ říká Jan Moravec, spoluzakladatel zmíněné společnosti.
Jde o každou vteřinu
Zjistíte-li nebo máte podezření na to, že váš pes snědl něco nevhodného, či dokonce otráveného, je nutné co nejrychleji vyhledat veterinární péči. „První pomoc u otrav spočívá většinou v evakuaci obsahu žaludku – tedy vyvolání zvracení, eventuálně podání protijedu. Je to boj s časem a zvracení je nutné vyvolat nejpozději do 60 minut, kdy se ještě podezřelá návnada nachází v žaludku,“ vysvětluje veterinární lékař Michal Dašek z pražské kliniky Fénix.
Dodává, že v případě karbofuranu otrava probíhá velmi rychle. Léčbu je nezbytné zahájit v co možná nejkratší době, jinak končí většinou smrtí pejska. Při vysoké dávce dochází k náhlému kolapsu, dušení a krvácení z nosu.
Otravu lze zaměnit za jiné onemocnění
Obecné příznaky otravy jsou různé, a to podle typu toxické látky, která ji způsobila. Může se projevit hned nebo třeba až za několik dní po pozření látky. „Většina příznaků je bohužel nespecifických, takže je velice snadné otravu zaměnit za jiné onemocnění. Mezi nejčastější příznaky otravy patří zvracení, průjem, nadměrné slinění, porucha nervových funkcí, změna chování, křeče, porucha vědomí, porucha koordinace chůze, krvácení z tělních otvorů a sliznic bez jakékoliv známky poranění, přítomnost krve v moči, apatie, třes a podobně. Intenzita projevů otravy také závisí na množství pozřené toxické látky,“ dodává Michal Dašek.
Podle něj lze v krajním případě, když se nedaří zajistit okamžitou veterinární pomoc, vyvolat zvracení u psa podomácku například tříprocentním roztokem peroxidu vodíku ředěným vodou v poměru 1 : 1. Ten je nutné psovi opatrně nalít přímo do tlamy tak, aby jej spolknul.
KAM DÁL: Nepříjemné sametky: Možná máte se svým psem stejného parazita. Naučte se je poznat a vypořádat se s nimi.
