Úsvit novodobých diktátorů. Brazílie hoří pod vládou bývalého vojáka, který chválí diktaturu
Oči celého světa v uplynulých týdnech mířily směrem do Brazílie. Hořící lesy v Amazonii znamenají pro planetu ničivé ztráty. Tamnější prezident Jair Bolsonaro se v rámci přírodní katastrofy stal jedním z nejviditelnějších politiků světa a jeho chování ukazuje, jak totalitní jeho režim je a může být.
Politika se v současném světě radikalizuje. V USA převzal žezlo populista Donald Trump, ve Velké Británii zuří konflikt ohledně odchodu z Evropské unie, ve Francii čeká v závětří na šanci nacionalistická Marine Le Penová a v Maďarsku už v podstatě neexistuje politika bez Viktora Orbána.
Celosvětová nálada důvěřovat osobnostem se silným a mnohdy radikálním pohledem na svět se stále zvyšuje. Výjimkou nebyly ani volby v roce 2018, kdy v Brazílii zvítězil Jair Bolsonaro. Do čela páté nejlidnatější země na světě totiž usedl obdivovatel vojenské diktatury. Bude se jí v budoucnu inspirovat?
Radikální pravice
Pokud se ve vyspělých státech čím dál častěji dostávají do veřejného prostoru témata, jako jsou ekologie, ženská emancipace, liberální smýšlení či pacifismus, tak si buďte jisti, že v Brazílii je s tímto minimálně na čtyři roky konec. Když totiž v minulém roce zvítězil s 55 procenty prezidentské volby Jair Bolsanaro, prohlásil zcela jasně: „Nemůžeme pokračovat ve flirtování se socialismem, komunismem a levicovým populismem.”
Na tom by nebylo ani nic tak zvláštního, ale nový prezident Brazílie si pod těmito pojmy představuje třeba menšiny či silné slovo ženské populace. Konzervativní politik neskrývá obdiv k období vojenské diktatury, která ve zdejší zemi fungovala od roku 1964 až 1985.
O tom, že se objektivně nejednalo o chvályhodné období v historii Brazílie, nejlépe hovoří Operace Kondor. Tajné služby v Jižní Americe v té době likvidovaly a šikanovaly všechny levicově smýšlející osoby. Od ekonomů, aktivistů, umělců, rolníků až po politiky.
Za akcí stála USA, která se tak snažila udržet svůj vliv v boji proti Sovětskému svazu a komunistické Kubě Fidela Castra. V tomto drsném období mizeli nepohodlní lidé, probíhal nespočet mučení a věznění lidí, kteří odporovali tehdejšímu režimu.
Pokud toto je inspirace pro současného prezidenta Jaira Bolsonara, tak se svoboda v Brazílii otřásá v základech. Kdo však někdy slyšel program tohoto politika, není v žádném případě překvapen.
Budoucnost v plamenech
O tom, že vztahy nynějšího prezidenta Brazílie s USA jsou velmi dobré, hovoří i přezdívka, kterou si díky svým populistickým a radikálním názorům Bolsonaro vysloužil. Brazilský Trump je však v mnohém ještě hlasitějším radikálem než poněkud přihlouplá a originální verze Donalda Trumpa. Evidentní je bezesporu jeho touha otevřít náruč vlivu USA a sám se definuje jako velký sympatizant západní demokracie. Pozitivně tak hovoří a často také navštěvuje Japonsko, Jižní Koreu, Tchaj-wan či Izrael. O to větší je paradox jeho nedemokratických postupů, které spíš připomínají totalitní způsob vládnutí.
Na pozoru se mají hlavně domorodé menšiny, jež jsou překážkou v tvorbě zemědělských oblastí v Amazonii. Zpeněžit lukrativní půdu se Bolsonaro pokouší ukvapeně a bez lítosti. Důsledky vidíme dodnes. Plíce planety jsou v plamenech, aby vznikl prostor pro chov hovězího dobytka.
Proč právě on?
Muž, jenž s nostalgií vzpomíná na vojenskou diktaturu, byl zrozen díky rozsáhlé korupční kauze, která paralyzovala brazilskou politiku. Po 13 letech, kdy byla tato země vedena levickou Dělnickou stranou, tak přichází radikální obrat. Populistické sliby o vykořenění korupce a nastolení pořádku v kriminalitou postižených ulicích Brazílie dle jeho slov skončí. Sám označil tyto úkoly jako přísahu před bohem.
Zrodila se tak další politická postava na mapě světa, která velmi poctivě buduje svůj kult osobnosti. Jeden člověk zvrátí běh regionálních dějin a věřte, že v Brazílii to svobodomyslné občanské hnutí nebude mít vůbec lehké.
