Zdražování bude pokračovat. Bochník chleba za 100 korun je jen otázkou času, shodují se ekonomové
Inflace přes 11 procent řadí Českou republiku v Evropské unii mezi smutné premianty. Hůře na tom už jsou pouze v Estonsku a Litvě. Přitom to není konečný stav, inflace se u nás podle většiny ekonomů zřejmě vyšplhá nad 15 procent. Počítat musíme i s dalším zdražováním.
Vysoká inflace netrápí pouze Českou republiku, ale většinu zemí ve vyspělém světě. Po pandemii přišla válka na Ukrajině. Jdeme tak z krize do krize a zdražování je bolestivý důsledek. V české ekonomice bohužel hraje roli i nezodpovědná politika předchozí vlády.
„K vysoké inflaci přispívá politika vysokých schodků státních rozpočtů. Ta započala za vlády Andreje Babiše a nyní ve zmírněné podobě pokračuje za vlády Petra Fialy. Proti inflaci tak bojuje hlavně Česká národní banka, která výrazně zvýšila úrokové sazby a začala intervenovat na posílení koruny,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Mírná inflace je žádoucí
Mnoho komodit už zdražilo, není to konečný stav. Na druhou stranu jde o přirozený vývoj. V roce 2000 stál chleba podle našich statistiků kolem 14 až 15 korun. Nyní stojí kolem 34 až 35 korun. Podobný vývoj zaznamenáváme u většiny položek spotřebního koše.
„Žijeme totiž v systému, ve kterém mírnou inflaci považujeme za žádoucí. Zdražování tak bude pokračovat a je jen otázkou času, než se chleba bude prodávat za 100 korun. Nicméně jestliže se vrátíme ke standardnímu vývoji a současnou obří inflaci porazíme, stane se tak za mnoho let,“ má jasno Křeček.
Ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek si myslí, že 100 korun za chleba zaplatíme dříve. „Jedním z faktorů je válka na Ukrajině. Ta patří k největším světovým vývozcům obilovin. A zdražování energií a komodit obecně následně zdraží zcela vše. Jedná se o základní stavební prvky ekonomik obecně.“
Regulace jen u něčeho
Vláda má nástroje, které může použít. „Rozdělme je na cílené a plošné. Cílená opatření se vytváří především v rámci sociálního systému a zaměřují se na nejpotřebnější členy naší společnosti. Plošná opatření se týkají všech a jsou značně nákladná. Patří sem například úprava daní,“ potvrzuje Křeček.
U některých položek spotřebního koše se ceny běžně regulují. „Od toho máme například Energetický regulační úřad, který upravuje regulované složky cen energií,“ doplňuje Křeček. U drtivé většiny položek spotřebního koše se však ceny stanovují tržním způsobem. U nich jde ceny dotvářet přes daně či speciálně přijímanou legislativu.
KAM DÁL: Srdce se bez železa neobejde. Profesor Linhart vysvětluje, jak se jeho nedostatek projevuje a z čeho ho doplňovat.
