Pearl Harbor 1941: Japonci už byli na dohled, velitel základny spal. Nepomohl ani moderní radar
Byl to masakr, který měl vyřadit americké Tichomořské loďstvo a uvolnit cestu Japonskému císařství pro další expanzi. Modernímu radaru, který byl na havajském ostrově Oahu testován, tehdy ještě málokdo připisoval velký význam. Proto když jeho operátoři v neděli 7. prosince ráno hlásili, že zaznamenali větší množství letadel, nikdo jim nevěnoval příliš velkou pozornost. Útok na Pearl Harbor začínal.
V 6:45 narazil americký torpédoborec USS Ward na přítomnost japonské ponorky přímo v přístavu Pearl Harbor a zahájil na ni palbu. Jeho útok byl patrně úspěšný a ponorka byla potopena. Kapitán okamžitě uvědomil o události velitelství a zdůraznil, že se nejedná o omyl, ale jde o skutečnou hrozbu. Ani to však nebylo dostatečně vyhodnoceno. Velitel Pearl Harboru byl vzbuzen až v 7:40, kdy byl o útoku a možném hrozícím nebezpečí informován. To už však bylo příliš pozdě. O několik minut později vojenská základna v Honolulu zažila skutečné peklo.
Východní vítr, déšť
Úkol zničit americkou vojenskou základnu dostal japonský viceadmirál Čúiči Nagumo. Jeho plavidla vyplula 26. listopadu 1941 z přístavu v zálivu Hitokappu na ostrově Iturup. Svaz se skládal ze šesti letadlových lodí, osmi tankerů, dvou bitevních lodí, tří křižníků, devíti torpédoborců a ponorek.
Nedlouho před útokem obdržel velitel tuto zprávu: „Vystupte na horu Niitaka 1208“, která potvrdila datum útoku na 8. prosince (japonského času). Mezitím 5. prosince sice zachytila americká odposlechová služba meteorologické hlášení „Higaši no kaze ame“ (Východní vítr, déšť), což byl japonský kód pro válku s USA, ale ani této zprávě nebyla věnována dostatečná pozornost. Vrchní velitel amerického námořnictva, admirál Harold L. Stark, jenž hlášení o tomto hesle obdržel, jej ignoroval. Dne 7. prosince ve 13:00 hodin washingtonského času předal velvyslanec Nomura japonskou nótu o vyhlášení války státnímu tajemníkovi Hullovi. Nóta byla přeložena až ve 14:20 (8:20 havajského času), to už však útok na Pearl Harbor probíhal.
Překvapení bylo dokonalé
V 6:00 odstartovaly letouny první útočné vlny pod vedením velitele Micua Fučidy. Ta se skládala ze 40 torpédových, 51 střemhlavých, 49 výškových bombardérů a 43 stíhaček. V 7:15 měla startovat druhá vlna ve složení 80 střemhlavých a 54 výškových bombardérů a 36 stíhaček. K útoku byly také připraveny japonské miniponorky, které byly připevněny k velkým zaoceánským ponorkám a měly dokončit dílo, které započaly letouny.
Brzy byla zasažena většina plavidel v přístavu, aniž by stačila zahájit palbu. Bitevní loď USS Arizona dostala několik těžkých zásahů a zahalila se do oblaků kouře, později se převrátila a potopila. Ale ani ostatní lodě v přístavu na tom nebyly moc dobře. USS California, USS Oklahoma a USS West Virginia byly těžce zasaženy a začaly se naklánět.
Útok směřoval i na letiště
Japonští piloti se zaměřili i na další cíle na ostrově včetně tamního vojenského letiště. Na obranu stačily vzlétnout pouze dva stíhací letouny P-40. Jeden z nich byl ale brzy sestřelen japonskými stíhači, kteří útok zajišťovali. Postupně se začala protiletadlová obrana přístavu probouzet a pálila na vše, co mělo křídla.
Po druhé vlně útoku, při které Japonci ztratili podstatně více letounů než v prvním případě, dostaly zásah i další americké lodě v přístavu. Třetí vlna už naštěstí nepřiletěla. Útok letadel netrval dlouho, ale to, co po něm zůstalo, svědčilo o vysoké efektivitě japonských pilotů.
Hlavního cíle Japonci nedosáhli
Při útoku zahynulo 2008 námořníků, 109 námořních pěšáků, 218 příslušníků US Army a 68 civilistů. Potopeno nebo těžce poškozeno bylo 18 amerických lodí. Nejvíce byla poškozena bitevní loď USS Arizona, tam také zemřelo nejvíc amerických námořníků. Japoncům se podařilo za cenu 29 zničených letadel vyřadit největší americkou námořní základnu v Tichomoří na dobu 6 měsíců. Útok však nepřinesl to hlavní – zničení amerických letadlových lodí, které se v době útoku nacházely mimo přístav. A byly to právě tyto lodě, které později přispěly k pádu pyšného japonského námořnictva.
Velitel japonských letců se stal křesťanem
Díky svému velení během útoku na Pearl Harbor se Micuo Fučida stal národním hrdinou. Dále sloužil v mnoha dalších bitvách během druhé světové války, včetně vedení první vlny letadel proti Darwinu v Austrálii 19. února 1942. Několik měsíců poté velel také sérii leteckých útoků proti Královskému námořnictvu na britském Cejlonu, které britský premiér Winston Churchill označil za –„nejnebezpečnější okamžik“ konfliktu.
Fučida sloužil na palubě letadlové lodi Akagi až do jejího potopení během bitvy o Midway. Do této bitvy však nezasáhl, protože se zotavoval ze zánětu slepého střeva. Když byla letadlová loď napadena, byl nucen se evakuovat z můstku po laně. Zasáhl ho však výbuch a utrpěl zlomeniny obou kotníků. Válku přežil, byl ale natolik silně ovlivněn svými zážitky z druhé světové války, že ho v následujících letech po konfliktu přivedly k hluboké víře v boha a přijal křesťanství.
Jeden z japonských pilotů přivezl na Havaj omluvný dopis
Zenji Abe, jeden z pilotů, který se podílel na leteckém útoku na Pearl Harbor, tehdy nevěděl, že jeho země oficiálně USA válku nevyhlásila. Tuto skutečnost zjistil, když už válka skončila. Nedokázal však žít s pocitem viny a společně s dalšími přeživšími, již se podíleli na útoku, napsal omluvný dopis, který přinesl na Havaj k 50. výročí útoku.
Zdroje: armyweb.cz, ct24.cz, valka.cz, Wikipedie
KAM DÁL: Mobilizace. A konec první republiky
