Před 86 lety se narodil první člověk, který vzlétl do vesmíru, Jurij Gagarin: Po osudné havárii z něj zbyl jen kus kombinézy
Dnes by Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru, oslavil šestaosmdesáté narozeniny. Ani víc jak po padesáti letech od smutné události, při které kosmonaut zahynul, není jasné, co tragédii způsobilo. Jurij Gagarin se zabil při cvičném letu nedaleko ruského města Vladimir. K letecké katastrofě došlo pouhých sedm let od vzletu lodi Vostok 1 na oběžnou dráhu. Smrt Gagarina zasáhala nejenom Sovětský svaz, ale také celý svět.
Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934. Jurij nepocházel z dobře situované rodiny. Jeho otec Alexej Ivanovič Gagarin byl truhlář a matka Anna Timofejevna byla dojička. S dalšími třemi sourozenci žili ve vesnici Klušino ve Smolenské oblasti. Osud rodiny nebyl jedoduchý a výrazně se na nich podepsala válka.
Jejich dům obsadili němečtí vojáci a rodina se musela přestěhovat. Jurij Gagarin nastoupil do školy až v roce 1943 po osvobození, kdy však jeho rodinu zasáhla další rána. Dva starší sourozenci byli zajati ustupujícími Němci, otec musel sloužit v Rudé armádě a rodina se rozdělila.
V roce 1945 se rodina šťastně shledala a doufala, že její členy čekají už jenom dobré časy. Jurij v roce 1951 úspěšně absolvoval učiliště a následně studoval na Saratovské průmyslové škole. Postupem času Jurij začal snít o létání a přihlásil se do pilotních kursů DOSAAF. Psal se tehdy rok 1952 a Jurij Gagarin zažil první neúspěch. K létání se nedostal a nebyl ani přijat do školy civilního letectva.
Neúspěch ale mladého hocha nezastavil. Na školu se sice dostal až napotřetí, ale podařilo se. Svůj vysněný sen o létání si splnil v roce 1955, kdy začal aktivně létat. Leteckou školu nakonec zdárně ukončil s vyznamenáním.
Drsný výcvik a let do vesmíru
V roce 1959 vláda pověřila velitelství letectva najít adepty na kosmonauty mezi řadovými piloty. Lékařská komise v čele s generálem Alexandrem Babijčukem rozhodla o jasných kritériích pro potenciální kosmonauty. Věk do 35 let, výška do 175 cm, váha do 75 kg a perfektní kondice. V té době také sehrál výraznou roli jeho dělnický původ.
Jurij Gagarin v roce 1960 podstoupil náročné prohlídky, různé pohovory a dostal se mezi budoucí komonauty. Následující rok budoucí kosmonaut absoloval namáhavé výcviky společně se svými kolegy ve středisku přípravy kosmonautů.
Nakonec se odborná komise shodla na šestici Jurij Gagarin, German Titov, Grigorij Něljubov, Andrijan Nikolajev, Valerij Bykovskij a Pavel Popovič. Dne 12. dubna 1961 vzlétl Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok a stal se tak prvním člověkem ve vesmíru. V té době bylo mladému Gagarinovi pouhých 27 let.
Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi a po 108 minutách přistál. Jurij se po návratu stal miláčkem Sovětského svazu a celosvětovou celebritou. Jeho sen o druhém startu do vesmíru se bohužel nikdy nenaplnil...
Letecká tragédie - motor stíhačky museli vykopat z kráteru
Jurij snil o tom, že by se chtěl podívat podruhé do vesmíru. Bohužel se stal pouze náhradníkem Vladimira Komarova, a tak se raději vrátil ke studiu, které v roce 1968 ukončil a vrátil se k létání v letadlech.
Dne 27. března 1968 však Jurij Gagarin při cvičném letu na podzvukové stíhačce MiG-15 UTI havaruje a umírá. Příčina pádu letadla, které sám Gagarin pilotoval, nebyla nikdy objasněna. Mezi lidmi koluje spousta fám a spekulací. Někteří věří, že jeho smrt byla úmysl, druzí si myslí, že stál za vším alkohol, a další, že se jednalo pouze o nešťastnou tragédii.
V době nehody nebyly příznivé podmínky, a proto je možné, že Jurij Gagarin začal mít během letu problémy, které nakonec nedokázal vyřešit. Alexej Leonov byl dobrý přítel Gagarina a podílel se na vyšetřování jeho nehody. Podle jeho závěru mohlo za tregickou nehodou jiné letadlo, které letělo v těsné blízkosti u Gagarinovy stíhačky. Tuhle verzi ale tehdejší sovětské úřady zamítly.
Z těla Jurije Gagarina se nic nenašlo kromě kusu kombinézy, který visel na stromě. Motor stíhačky museli vyšetřovatelé doslova vykopat z hlubokého kráteru. Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru, odpočívá na čestném pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě mezi nejvýznamnějšími představiteli Sovětského svazu.
