Mrtvolu našli schoulenou na pravém boku u sedačky obličejem k zemi. Hluboké bodné rány způsobily vykrvácení během velmi krátké doby. Stala se obětí tyranie životního partnera, který ji brutálním způsobem zabil. Bylo jí pouhých čtyřicet čtyři let.

Konec spisovatelky zalitý krví

Dne 3. srpna 2011 ubodal úspěšnou brněnskou spisovatelku Simonu Monyovou její manžel Boris Ingr. Jejich manželství již delší dobu spělo k nevyhnutelnému rozvodu. Málokdo však věděl, že Simonu její muž dlouhodobě psychicky a fyzicky týral. 

Toho osudného dne „byla veselá, těšila se, že si užije večer, protože byla pozvaná k sousedům na grilování“, vypráví Jiřina Veselá v knize o Monyové. Manželé již tehdy žili odděleně a jejich komunikace se omezovala jen na to nejnutnější. V den vraždy dorazil Boris Ingr do obřanské vilky, kde spisovatelka bydlela. Začali se hádat a jejich spor vyústil v tragédii. Nikdo dodnes neví, co se doopravdy odehrálo. Najednou se objevili policisté a začali páskovat dům a jeho okolí. Monyová ležela v tratolišti krve a nebylo jí pomoci. Zemřela.

Proti rozsudku se vrah odvolal

Rozsudek soudu, který vyměřil Borisi Ingrovi patnáct let nepodmíněně, padl koncem února roku 2012. Proti rozsudku se odvolal. „Při verdiktu nedal najevo žádné emoce. (…) Při procesu svoji obhajobu měnil a nabízel různé verze. Zpočátku tvrdil, že si vůbec nepamatuje, že vraždil,“ vysvětluje Veselá. 

Přes polehčující okolnosti musel zaplatit odškodné Simoniným dětem, rodičům a bratrovi. Zároveň musel souhlasit s protialkoholní léčbou a psychoterapií. 

Svědectví o jejich manželství

Boris Ingr se Simonou Monyovou se poznali již jako teenageři na jednom brněnském kluzišti. K osudové jiskře došlo až po letech, kdy se znovu pracovně potkali v televizi. Začali se scházet jako milenci a v roce 2003 se vzali. Bohužel nešlo o šťastné manželství, i když „navenek se zdálo být druhé manželství Simony Monyové velmi harmonické a bez poskvrny“, jak tvrdí Richard Sacher v knize Simona Monyová.

Málokdo to tenkrát věděl, ale úspěšná spisovatelka byla bita. Za slupkou harmonického manželství se skrývala manželova tyranie, vydírání a naschvály. Schylovalo se k rozchodu. „Proč ale Monyová zemřela ve chvíli, kdy už se dvojice konečně rozcházela? Podle expertů se jedná o typický příběh – k tragédiím dochází nejčastěji právě ve fázi rozcházení,“ vysvětluje Sacher.

Po smrti Simony trpěly především její děti. Nejhůř to odnesl nejmladší syn Šimon, kterého si jeho strýc osvojil do pěstounské péče. „Po poradě s kriminalisty se dospělí dohodli, že Šimůnkovi zprávu o smrti matky sdělí policejní psycholožka,“ píše Veselá. Stejně tak Dominika přijal strýc za svého. Třetí, dospělý syn Michal sice nesl ztrátu velmi těžko, ale byl ve věku, kdy se o sebe dokázal postarat. 

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Nevěříte, že Brno opravdu existuje? Světélkující kasematy vás přesvědčí.