Vážné onemocnění pneumokokem je na vzestupu, nejvíce ohrožuje seniory a malé děti
Těžký zápal plic, otrava krve, zánět mozkových blan či akutní zánět středního ucha. To jsou jen některá onemocnění dětí i dospělých, která může mít na svědomí pneumokok – bakterie Streptococcus pneumoniae. Velmi vážnému průběhu invazivní pneumokokové infekce (IPO) loni v České republice podle předběžných údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) čelilo 481 lidí, což je o 37 více než v roce 2017, celkem 77 lidí infekci podlehlo.
Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem IPO byli právě senioři starší 65 let, kterých bylo loni 256 (v předchozím roce 238). Podle předběžných údajů 48 z nich zemřelo. Ve věkové skupině 40-64 let bylo zjištěno 150 případů IPO.
"Lze vypozorovat vzestup celkové nemocnosti IPO a vzestup věkově specifické nemocnosti dětí 0-11 měsíců a 1-4 roky, i vysoké nemocnosti a počtu úmrtí seniorů," komentuje situaci MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy. "V souvislosti se vzestupem počtu IPO v loňském roce je nutné opět upozornit na to, že nejlepší prevencí pneumokokových nákaz je očkování, a to ve všech věkových kategoriích."
Načasování očkování je důležité
"Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie, která běžně osídluje sliznici úst, nosu a horních cest dýchacích. Šíří se vzdušnou cestou, tedy kašlem a kýcháním, ale je možné se nakazit i od nosičů. Těm nemusí působit problémy, dokud ale nedojde k oslabení obranyschopnosti organizmu, například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci," přibližuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková.
Díky plošnému očkování se podařilo vymýtit některá vážná onemocnění – pravé neštovice celosvětově (byť se kvůli nezodpoovědnosti některých lidí vrací), dětskou obrnu ve většině zemí světa. Očkováním se rovněž docílilo významného omezení výskytu některých chorob (černý kašel).
Pravidelné očkování v ČR se řídí vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (změny od 1. 1. 2018). Dětský očkovací kalendář uvádí nejlepší možné načasování očkování. Jsou v něm zahrnuta povinná i dobrovolná očkování včetně očkování proti pneumokokům.
Částěčně hrazeno pojišťovnou
"Děti jsou od loňského roku očkovány podle schématu 2+1, což znamená, že první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se aplikuje dva měsíce po 1. dávce, třetí dávka ve věku 11-15 měsíců," dodává MUDr. Šebková. Dospělí jsou očkováni jednou dávkou konjugované vakcíny.
Očkování vakcínou Prevenar 13 je pro děti částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, podmínkou je aplikace všech dávek očkovací látky do 7. měsíce věku dítěte a přeočkování do 15 měsíců věku dítěte. Od 1. 1. 2018 je plně hrazeno očkování proti pneumokokům u pojištěnců nad 65 let.
Díky očkování je možné snížit riziko onemocnění život ohrožujícími infekcemi. Na tento fakt upozorňuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která do deseti "Hrozeb globálního zdraví 2019“ zahrnula „odmítání očkování“. Podle zprávy WHO je očkování jedním z nákladově nejúčinnějších způsobů, jak se vyhnout chorobám – v současnosti zabraňuje 2-3 milionům úmrtí ročně," uvádí zpráva WHO. Pneumonie měla podle WHO například v roce 2015 na svědomí celosvětově 16 procent úmrtí dětí do pěti let, konkrétně 920 tisíc.
