Diktátor Bašár al-Asad jako novodobý Pablo Escobar. Drogy dodával i teroristům, vyráběl je jeho bratr
Blízký východ si v poslední době oblíbil takzvaný kokain chudých. Captagon, jak se mu tam říká, byl syrským největším vývozním artiklem a Asadovu režimu přinášel ročně miliardy. Syrský prezident na takový obchod spoléhal. Za výrobu drogy byl zodpovědný jeho bratr a prodej zajišťovala speciální vojenská jednotka. Teď však není jasné, co se po převratu s Asadovým drogovým impériem stane.
Chemická odvaha Islámského státu. Tak se říkalo captagonu, stimulantu s účinky podobnými kokainu. Člověk je po něm sebevědomý, droga navozuje pocit pohody a euforie. U vojáků dokáže úplně odbourat únavu a zvýší koncentraci a vytrvalost, jak o látce píše americká National Library of Medicine. Člověk přitom nemusí jíst. Captagon byl vyvinut v šedesátých letech k léčbě narkolepsie, ADHD a deprese. Ve většině světa se od něj ale upustilo, protože způsobuje závislost, pro Sýrii se však stal zlatým dolem.
Captagon živil celou armádu
Poté, co se ekonomika Asadovy země po vleklé občanské válce takřka zhroutila, potřeboval prezident z něčeho platit armádu, která bránila jeho režim. Podle izraelského webu Ynetnews byl obchod s captagonem doslova zlatým dolem. Ročně prý Asadovi generoval až pět miliard dolarů (asi 120 miliard korun) a droga se stala masivně oblíbenou nejen mezi narkomany, ale i mezi bojovníky hnutí Hizbaláh či Islámského státu. Pro Asada peníze z prodeje drogy znamenaly životně důležitý příjem.
Šéf výroby drog byl Asadův bratr
To dokazuje i fakt, že výrobu drogy nesvěřil nikomu jinému než svému bratrovi Maheru al-Asadovi. Ten, aby mohl drogu efektivně distribuovat, dostal k dispozici celou jednu divizi syrské armády, které se podle jejího zaměření začalo velmi brzy přezdívat „divize captagon“. Droga byla vyráběna v obřích fabrikách, jejichž videa se po nedávném převratu rozšířila po sociálních sítích. Podle mnohých se blízkovýchodní operace dají svým objemem přirovnat k jihoamerickým drogovým kartelům. V Sýrii je ovšem představoval prezident a jeho blízcí, kteří se podle Al Jazeery podíleli na světové výrobě captagonu až z osmdesáti procent.
Marný boj s pašeráky
Captagon ničil mnoho životů a proti výrobě bojovali hlavně Asadovi sousedé. Jordánsko se pokoušelo továrny na narkotika ničit, ale dlouhá hranice mezi oběma zeměmi nahrávala spíše pašerákům, pro které bylo Jordánsko jedním z nejsnadnějších cílů. Jen v roce 2022 tak podle Ynetnews země zachytila na 65 milionů pilulek captagonu ze Sýrie. Pašovalo se pěšky, auty, ale třeba i drony.
Captagon se tak stal nejoblíbenější drogou téměř celého Blízkého východu a arabského světa. Jak píší Arab News, jedna pilulka byla velmi levná, dala se pořídit za cenu mezi deseti až pětadvaceti dolary. Není tak divu, že třeba v Saúdské Arábii bylo čtyřicet procent všech narkomanů závislých právě na captagonu, který pašeráci do země dováželi po milionech pilulek.
Konec výroby? Ani náhodou
Po pádu Asadova režimu se výroba captagonu téměř zastavila. Otázkou ale zůstává na jak dlouho. Vzbouřenci totiž podle výše citovaných médií továrny určitě nezruší. Odřízli by se od jednoho z mála příjmů, které zemi zbyly, a je tak pravděpodobné, že se fabriky na návykovou látku, která ovládá Blízký východ, brzy rozběhnou znovu. Nejvíce se spekuluje o tom, že se jeho výroby ujme hnutí Hizbaláh, které už s ní experimentovalo v sousedním Libanonu.
