Houbaři neodložili košíky ani v lednu. Počasí probudilo zimní druhy hub
Ač to zní neuvěřitelně, ale skalní houbaři zažívají skvělou houbařskou sezonu - tu zimní. Asi už jste slyšeli, že existují zimní druhy hub a že počasí, které nyní převládá, nabudilo jejich růst. Mírné teploty a vlhko způsobily, že se můžete skutečně nyní vypravit do lesů a klidně přinést plný košík. Jaké nyní najdete jedlé druhy hub? Zatímco milovníci zimních sportů mají smůlu, houbaři i v lednu zažívají v lese a pak v kuchyni pravé orgie.
Je to až neuvěřitelné, ale kromě typicky zimních hub někteří nadšenci nacházejí i podzimní druhy, které byste v tuto dobu prostě nečekali. Někteří houbaři například hlásí nálezy lišek nálevkovitých, ale i jiných druhů. Při procházce v lese ale mějme na paměti, že u některých zvláště těch opravdu netradičních druhů v tomto období je risk je sbírat. Jsou z předchozích dnů přemrzlé a jejich konzumace je nebezpečná. O tom jsme psali zde.
Pozor na přemrzlé houby
Soustřeďme se tedy vysloveně na zimní druhy. Ty opožděné, zvláště hřibovité houby raději míjejte bez povšimnutí. Naopak hledejte zimní druhy, které jsou přizpůsobeny i mrazivému počasí a mohou i lehce přemrznout. Pokud přijdou silné mrazy, jejich růst se zastaví. Nyní ale mají ideální podmínky a obnovily růst.
V porostech, kde jsou bezinky, tedy keře bezu černého, můžete najít boltcovitku bezovou, neboli Jidášovo ucho. Tahle houba je prakticky nezmar a roste po celý rok. Jen je dobré sbírat plodnice, které jsou na pohled svěží a nejsou třeba porostlé mechy. O sběru boltcovitky jsme psali tady.
Hledejte i penízovky a hlívy
Zrovna tak můžeme hledat penízovku sametonohou, která roste na kmenech i pahýlech a pařezech stromů. Je to nezmar z říše hub a roste po většinu roku, když má příhodné podmínky. Zajímavé je, že ji neskolí i relativně silné mrazy.
Klasikou je pak při zimním houbaření hlíva ústřičná. Ta roste od podzimu až do jara s přestávkami podle počasí. Nyní jsou i pro ni skvělé podmínky. Pozor jen na záměnu s pařezníkem pozdním, který roste na podobných místech jako hlíva, tedy na kmenech a pahýlech stromů. I když je pařezník jedlý, je nevalné chuti, poměrně tuhý, ale někdo z něj dělá guláš nebo ho nakládá do octa.
O receptech z hlívy či penízovky bylo napsáno mnoho. Některé nápady do kuchyně najdete i zde. Někdo ale neumí využít Jidášovou ucho v kuchyni, třebaže ví, že je to vlastně ona černá houba v asijských pokrmech. Tady je tedy recept na klasický salát s černou houbou.
Salát se zelím s černou houbou:
Jedná se o klasický čínský salát, na který můžete narazit v nějaké čínské restauraci. Základem je kromě houby i hlávkové zelí, které jako Češi dokonale známe i využíváme v kuchyni. Na přípravu salátu potřebujete půlku větší hlávky zelí, 1 červenou kapii, přiměřené množství upravených černých hub, asi 5 lžic cukru a 6 lžic octa, 5 lžic slunečnicového oleje, 3 lžičky soli, půl lžičky až 1 celou pálivé papriky a 1 lžičku mletého zázvoru. Ze zelí vyřízněte košťál a odstraňte i řebra listů, pak zelí nakrájejte na kostičky. Maximálně tři minuty je povařte v osolené vodě, aby zůstaly kousky křupavé. Horké zelí dáme do mísy, přidáme zázvor, pálivou papriku, cukr a ocet. Vše důkladně zamícháme a na závěr přidáme nakrájenou kapii na kostičky a Jidášovo ucho. Nezapomeňte, že uleželý salát chutná druhý den ještě lépe.
Kuchyňská úprava Jidášova ucha:
Čerstvé plodnice nejdříve očistěte a pak povařte až 20 minut ve vodě. Pak můžete houbu pokrájet a přidat do jídel. Doporučuje se nevylévat vývar, který obsahuje mnoho cenných látek. Použijete ho do dalších pokrmů podobně jako vývary, do omáček nebo přislaďte a vypijte jako čaj.
