Na bolest kloubů nemusíte zobat prášky. Pomůže mráz, jóga i terapie molekulárním vodíkem
Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Pokud vás tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky. Bolavým kloubům dlouhodobě pomůže i voda obohacená o molekulární vodík, kryoterapie nebo třeba jóga.
Pojmy jako revma, artritida a artróza si většina lidí spojuje zejména se stářím. Statistiky ostatně udávají, že artrózou – poškozením kloubní chrupavky důsledkem opotřebení – trpí až 80 procent lidí nad 50 let. Ve skutečnosti se ale bolesti kloubů či přímo artróza nevyhýbají ani mladým lidem. U nich bývá nejčastěji na vině jednostranná zátěž kloubů nevhodně provozovaným sportem, sedavý způsob života, nadváha nebo genetická predispozice.
Příčin může být hodně
Bolest kloubů může dále způsobit i dna, nemoc vyznačující se opakovanými záněty kloubů zapříčiněná dlouhodobě zvýšenou hladinou kyseliny močové, jež se poté ve formě krystalků usazuje v kloubech. Chronické záněty kloubů jsou poměrně běžné i u pacientů s lupénkou (psoriázou), takzvaná psoriatická artritida postihuje zhruba 40 procent z nich.
Při bolestech kloubů lidé nejčastěji sahají po lécích tlumících bolest, případně po různých preparátech kloubní výživy. Nejlepší možností je však starat se o své klouby dlouhodobě a dbát na prevenci. Základem péče o klouby je udržování si optimální tělesné váhy a zdravý životní styl s rozumnou fyzickou aktivitou.
Kolem kloubů je nutné vybudovat si svalovou hmotu a udržovat si ji co nejdéle do stáří. Pokud se bolesti kloubů i přes veškerou prevenci dostaví, není nutné hned sahat po medikamentech. Nabízí se totiž také řada alternativních metod, jak lze bolavým kloubům pomoci.
Terapie molekulárním vodíkem
V posledních letech se do popředí zájmu odborníků o lidské zdraví dostává voda obohacená o molekulární vodík. Ta funguje jako významný antioxidant a právě její působení proti oxidačnímu stresu v buňkách má podle řady studií blahodárné účinky i na bolavé klouby. Reaktivní formy kyslíku, především takzvaný hydroxylový radikál, se totiž dle vědců významně podílejí na vzniku revmatoidní artritidy (RA).
Molekulární vodík s hydroxylovým radikálem selektivně a cíleně reaguje, čímž jej eliminuje. Příznivé účinky na klouby nám potvrzuje stále více lidí, kteří vodu obohacenou o molekulární vodík pijí. Koneckonců i já jsem jedním z nich. Na výše uvedené poukazuje i studie japonských odborníků z roku 2013, která jako vhodnou prevenci revmatoidní artritidy doporučuje každodenní pití vodíkové vody a upozorňuje též na výborný potenciál terapie pomocí molekulárního vodíku při léčbě tohoto onemocnění.
Blahodárné účinky vody obohacené o molekulární vodík u pacientů s revmatoidní artritidou ostatně již o rok dříve naznačila pilotní studie provedená mezi dvaceti lidmi s RA. Po čtyřech týdnech každodenního pití zhruba půl litru vodíkové vody příznaky revmatoidní artritidy zcela zmizely u 20 procent z nich.
Léčivá síla mrazu
Další moderní alternativní metodou využívanou při léčbě bolesti kloubů je kryoterapie, tedy terapie mrazem. Krátké působení extrémního chladu – při kryoterapii nejsou výjimkou teploty hluboko pod ‒100 °C – vyvolává v lidském organismu řadu prospěšných procesů: stimuluje tvorbu bílých krvinek, snižuje množství stresových hormonů, urychluje regeneraci svalů, uvolňuje svalové napětí a pomáhá od bolesti, mimo jiné právě i kloubů či zad.
Při léčbě bolavých kloubů se obvykle využívá lokální kryoterapie, ať už za pomoci ledového plynného dusíku, přístrojů na bázi kysličníku uhličitého, nebo ledového proudu vzduchu. Kryoterapie může být i dle odborných studií účinná obzvláště u pacientů se zánětlivými revmatickými onemocněními.
Jóga utlumí bolest
Ačkoliv se lidé potýkající se s bolestí kloubů často právě kvůli bolesti vyhýbají fyzickým aktivitám, je pohyb dalším způsobem, jak s těmito obtížemi bojovat. Na pohybu závisí vyživování kloubní chrupavky. Ta totiž není zásobována cévami, ale saje živiny z kloubního mazu. Pokud se ale kloub nehýbe, je příjem těchto živin ztížen. Samozřejmostí ovšem je, aby byl zvolený pohyb ke kloubům šetrný.
Doporučuje se tedy kupříkladu plavání, chůze, nordic walking, aqua aerobic a také jóga. Právě jóga je přitom podle odborníků jednou z nejvhodnějších aktivit pro lidi s revmatoidní artritidou. Prokázal to i nedávný výzkum indických vědců, který pozoroval výsledky intenzivního osmitýdenního cvičebního programu jógy na zhruba sedmdesáti pacientech s revmatoidní artritidou. U těch se po uvedené době nejen zmírnily fyzické symptomy onemocnění, ale navíc se i významně zlepšila psychická pohoda pacientů.
