Sůl není vždy nad zlato. Zásadně zvyšuje riziko infarktu a mozkových příhod, říkají známí lékaři
Zatímco v Evropě se spotřeba soli snižuje, Češi si jí denně dopřávají téměř třikrát více, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Vysoký příjem soli přitom zvyšuje krevní tlak, způsobuje srdeční selhání a cévní mozkové příhody a podílí se i na rozvoji demence, obezity, rakoviny žaludku nebo osteoporózy. Pokud by Češi snížili její spotřebu o třetinu, ubylo by podle odborníků až 30 % kardiovaskulárních příhod.
Kardiovaskulární onemocnění, k nimž vede i nadměrná konzumace soli, jsou v České republice nejčastější příčinou smrti. „Každý rok tady umírá na onemocnění srdce, mozku či cév téměř 50 000 lidí – často bohužel úplně zbytečně. Až 80 % kardiovaskulárních příhod se totiž dá předem zabránit. I z toho důvodu vznikl Národní program snížení příjmu soli. Právě sůl má totiž na orgány řadu nežádoucích dopadů,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Vyšší krevní tlak
Češi průměrně spotřebují 13,4 g soli denně, což výrazně převyšuje její konzumaci v ostatních evropských zemích, kde se její příjem pohybuje kolem 10 g na osobu a den. Světová zdravotnická organizace doporučuje denně přijímat méně než 5 g soli. „Nadměrný přísun soli zvyšuje krevní tlak, který způsobuje mozkové příhody, srdeční infarkty nebo poškození ledvin. Zásadně zvyšuje riziko infarktu a mozkových příhod. Pomocí Národního programu bychom chtěli v Česku do roku 2030 snížit příjem soli průměrně o 4 g na den. Díky tomu by mohl počet kardiovaskulárních příhod klesnout až o 30 %,“ doplňuje prof. Václavík.
Pozor na kupované „hotovky“
Většinu soli, kterou Češi přijímají, obsahují nakupované potraviny. Sůl přidávaná do jídla během vaření nebo přímo při jídle se na celkové spotřebě podílí jen z 15–20 %. „I když u nás jídlo poměrně hodně solíme, tři čtvrtiny soli přijímáme z potravin, které si kupujeme v obchodech. Sůl totiž obsahují téměř všechny potravinářské výrobky, často ve velkém množství. Hlavním opatřením, které bude zapotřebí, je proto omezení obsahu soli v pečivu, uzeninách a dalších výrobcích,“ říká prof. Václavík.
Informace by nám prospěly
Výrobky by se podle něj měly také začít lépe označovat – zřetelně by se na nich měl uvádět nejenom obsah soli, ale i procento, kterým se daná potravina podílí na denní doporučené dávce pro dospělé osoby. „To vše musí provázet velká edukační kampaň. Lidé musí pochopit, v čem jim sůl může škodit, a proč je důležité, aby si vybírali potraviny s menším obsahem soli,“ dodává prof. Václavík.
Méně mrtvých
Při přípravě Národního programu snížení příjmu soli se odborníci inspirovali v zahraničí, kde obdobné programy významnou měrou přispěly k poklesu krevního tlaku populace a snížení úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními příhodami.
„V Evropě to bylo například Finsko nebo Velká Británie. Výsledky z těchto zemí potvrzují, jak důležitá je preventivní medicína,“ vysvětluje prof. Jan Václavík, který se svými kolegy představil Národní program snížení příjmu soli na internistickém kongresu v Brně. „Přispět by měl ke zlepšení zdraví celé české populace. Věříme, že pro něj získáme podporu odborných společností, zákonodárců i ministerstev,“ uzavírá lékař.
Zdroje: redakce, WHO, garant textu: prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D.
KAM DÁL: Příznaky mrtvice jsou často nenápadné. Umírají mladí i staří lidé, často zbytečně.
