Život na suchu. Jak dlouho vydrží lidské tělo bez vody?
Léto, to je hlavně slunce, dovolená a zasloužilý odpočinek. V parném vedru v nějakých exotických končinách je voda ten nejlepší přítel. Co když je ale sucho a voda se stává jen fata morgánou? Jak dlouho tělo vydrží bez tekutiny, než to začne být životu nebezpečné?
Všichni to známe z filmů. Hlavní postava se plouží v nekonečné poušti a padá na kolena, sáhne po láhvi s vodou, kde je poslední kapka. Žízeň pak způsobuje blouznění a halucinace a začíná boj o život. Film ale není realita, a tak je dobré zjistit, jak dlouho vydrží lidský organismus naživu, když je dehydrovaný.
Jaké tělo, taková žízeň
Obecně je nutné poznamenat, že neexistuje jednoznačné pravidlo, které by dalo jasnou odpověď. Fungování a odolnost lidského organismu během stavu extrémní dehydratace se odvíjí od toho, kolik máte podkožního tuku, v jaké formě je vaše svalstvo a v neposlední řadě záleží na stavu psychiky. To znamená, že dítě nebo trénovaný sportovec se dehydratují rychleji a čas, který vydrží bez vody, může být otázkou několika hodin. Standardní dospělý člověk je schopný vydržet bez vody klidně i celý týden.
Jak to funguje?
Základní pravidlo pro život zdravého jedince je, aby byl příjem a výdej tekutin v rovnováze. Tekutiny přirozeně získáváme pitím a jídlem. Tekutiny ztrácíme pocením, močí a v menší míře i stolicí. Málokdo ví, že voda se z našeho těla odpařuje dýcháním. Sportovec se tedy rychle dehydratuje nejenom díky svému výkonu, který způsobuje pocení, ale také zvýšenou frekvencí dechu.
Proces dehydratace
Voda je pro tělo důležitější než jídlo, a tak bez ní vydrží kratší dobu. V modelové situaci první odchází funkce jater. Ty jsou schopné selhat i za tři hodiny a pokud neoplývají zdravím, mohou selhat ještě dřív. První signál, který je viditelný, jsou vysušené rty a malé množství moči, kterou vylučujete. Ta na dehydrataci upozorňuje svojí barvou, která je tmavě žlutá.
V další pokročilé fázi bez vody v těle se barva moči mění na oranžovou a otékají oči, které začnou nepříjemně bolet. Následně už člověk nemá co močit a podléhá únavě a podrážděnosti. V poslední fázi se člověku mění barva kůže a výrazně se ochlazuje.
Tělo bez vody
V momentě, kdy tělo přijde o velké množství tekutin, začíná celkový kolaps organismu. Ten se v důsledku nedostatku vody začne přehřívat, a tím se poškozují základní funkční orgány v těle. Nejvíce to konkrétně odnáší srdce a žaludek. Žízeň zároveň způsobuje, že krevní tlak kvůli nízkému objemu krve klesá a teplota těla strmě stoupá. V této fázi člověka nečeká nic jiného než rychlá smrt.
