Čtyřicet pět minut poté, co letadlo opustilo se 153 osobami na palubě Manilu na dvouhodinový let do Saigonu, ukázal únosce jedné z letušek 10palcový vystřelovací nůž a balíček s bombou. Ta informovala kapitána Eugena Vaughna. Ten zprvu požadavek únosce ignoroval. Názor změnil poté, když mu letuška přinesla napsaný vzkaz, který únosce potřísnil vlastní krví, aby tak potvrdil, nakolik je jeho odhodlání vážné.
Nemáme dost paliva, tvrdil kapitán
Průběh únosu popsal již druhý den New York Times. Kapitán souhlasil s požadavkem únosce. I když nebyl právě přesvědčen, že balíček obsahuje ve skutečnosti trhavinu, nechtěl riskovat. Sklesl pod 4 500 metrů, aby případný výbuch na palubě nebyl násoben explozivní dekompresí. Únosci sdělil, že stroj nemá pro tento let dostatek paliva. Navrhl, že palivo doplní po přistání v Saigonu, odkud budou pokračovat do Hanoje. V tu chvíli ještě únosce netušil, že právě Saigon bude poslední město, které v životě uvidí.
Únoscem byl mladík, který protestoval
Únoscem byl čtyřiadvacetiletý student Nguyen Thai Binh. Ten studoval na Washingtonské univerzitě v Seattlu, během studií aktivně protestoval proti válce ve Vietnamu. Veřejný odpor mířený proti zapojení Spojených států amerických do vietnamské války byl v prvopočátcích chabý, ale koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let sílil. Binh byl jedním ze sedmi jihovietnamských studentů, jejichž stipendia od Agentury pro mezinárodní rozvoj byla právě kvůli jejich protiválečným protestům zrušena. Všem bylo nařízeno vrátit se do Jižního Vietnamu, ale odmítli. Pouze Binh se rozhodl vrátit, jeho návrat měl však být vrcholem jeho protestu.
Piloti byli zděšení tím, jak málo se proti únosům dělá
Server slate.com si všímá, že na počátku sedmdesátých let se výrazně zvýšil počet únosů letadel. Letecký personál i cestující tak byli velmi často uváděni do nebezpečí spojeného s nejrůznějšími požadavky únosců, ať již měli náboženské, politické, nebo čistě ekonomické pohnutky. V létě 1972 byli američtí piloti aerolinek tak rozhořčeni neschopností leteckých společností a federálních úřadů těmto únosům zabránit, že vstoupili do jednodenní stávky. Bylo cítit, jak jsou především piloti frustrovaní, a jejich prohlášení nepostrádala tvrdosti. Bylo tak jen otázkou času, kdy samotné posádky vezmou věci do svých rukou.
Pro svůj únos si vybral špatnou dobu a špatného kapitána
Po mezipřistání v Saigonu požádal kapitán vysílačkou, aby v žádném případě bezpečnostní složky nenechaly jeho letoun znovu odstartovat. Vaughn se vrátil, aby si znovu promluvil s únoscem. Binh byl velmi rozrušený a stále dokola hovořil o tom, jak odpálí svou bombu, pokud letadlo okamžitě neodstartuje. Netušil však, že kapitán je rozhodnut s ním okamžitě skoncovat. Na palubě byl mimo jiné i bývalý policista ze San Francisca W. H. Mills. Ten cestoval se svou pistolí Magnum 357, v souladu s předpisy dal před nástupem do letadla tuto zbraň do úschovy kapitánovi. Kapitán ještě před schůzkou s únoscem zařídil, aby ji bývalý policista dostal zpět. Scéna pro tragické finále byla připravena.
Zastřelte ho!
Když se kapitán Vaughn vrátil, aby si znovu promluvil s únoscem, vzaly věci rychlý spád. „Příliš vám nerozumím,“ řekl kapitán Vaughn. „Nechte mě přijít blíž.“ Binh naklonil hlavu dopředu, než však mohl svůj požadavek zopakovat, kapitán ho popadl pod krkem a srazil na podlahu. Odkopl od něj balíček s údajnou výbušninou a na zemi jej začal silně škrtit. „Zabijte ho!“ křičel Vaughn, když bojoval s únoscem malé postavy. Bývalý policista se vrátil s tasenou zbraní a pětkrát střelil Binha zblízka. To, co se stalo potom, mnoho lidí šokovalo. „Vzal jsem toho chlapíka za zátylek a za nohy a vyhodil jsem ho přímo z letadla,“ řekl kapitán. „Už byl mrtvý. Prostě jsem nemohl vydržet mít toho člověka v jakékoli části mého letadla.“
Kapitán hrdinou i zatracencem, únosce mučedníkem
Demonstrativní usmrcení mladého únosce vedlo k dalším protestům. Mnoho protiválečných demonstrantů v USA otevřeně za Binha truchlilo. Několik z nich se vloupalo do Vaughnova domu, aby zanechali výhružný vzkaz napsaný zvířecí krví: „Prase Eugene Vaughn vinen z vraždy. Potrestán bude později.“ Přesto byl pilot za své činy také široce obdivován. Hrdinské přivítání se mu dostalo například na letišti ve Phoenixu, kde přihlížející tleskali, když řekl tisku: „Na zabránění únosům bylo vynaloženo mnoho času a úsilí, ale jediná věc, která bude účinná, je povinná smrt únosce. Penalizace bez možnosti návratu.“
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Aféra Watergate. Pád prezidenta Nixona
